Borkův blogovníček

Mám ze sebou první týden školy, takže můžu začít přepokládat, jak to bude tenhle semestr vypadat. Jelikož mám 3 z 5 předmětů u pana Řepy, dost mě zajímalo, co to bude za chlapíka. Naštěstí vypadá celkem pohodově, až na to, že vyžaduje velké penzum domácí přípravy. V jednom z předmětů se navíc opět dělá projekt podobný tomu na IT_215 (Voříšek + Stanovská), takže moc nadšený nejsem. Snad se to ale bude dát nějak relativně dobře zvládnout.

V pondělí jsem si konečně mohl udělat rozvrh (předtím jsem ještě nebyl oficiálně na navazující mag. studium zapsán) a dopadlo to zajímavě. Mám jen 4 předměty za 12 kreditů, z toho 3 předměty učí pan Řepa. Dneska jsem ho mohl na dvou přednáškách trochu poznat a zdá se, že je to pohodový chlapík.

Dneska se mi konečně podařilo zařídit koupi letenky do Newcastlu, kam pojedu od 10. do 16. listopadu navštívit Haničku. Problém byl v tom, že jediný možný způsob zaplacení je kreditní kartou, což rozhodně není běžná věc. Hance se to její kreditkou zaplatit nepodařilo (kdo ví proč), tak jsem musel počkat, až se Milan vrátí z Číny a zařídí to on. Tak se stalo dnes a dokonce byl ak hodný, že mi koupi nejen zprostředkoval, ale i zaplatil. Tak už se těším…

Včera jsem si s velkou radostí šel pro opravené Adidasky, které měly po necelých dvou měsících nošení díru v oblasti, kde se ohýbají prsty. Paní ze skladu donesla krabici a s úsměvem mi oznámila, že reklamace byla zamítnuta. Zůstal jsem na ni jenom koukat, protože před měsícem byla reklamace uznána. Dala mi přečíst pouze vyjádření technika a to bylo všechno.

Nemělo smysl se na ně rozčilovat, protože podle jejich slov jsou jenom prostředníky a že rozhodnutí provádí reklamační technik. Tak jsem jim pouze vyčetl, že mi nezavolali už asi před 3 týdny, kdy bylo vyjádření známé, protože boty mít a nemít je samozřejmě rozdíl.

Dneska jsem se definitivně rozhodl, že na matfyz nepůjdu. Nakonec nejsou důvodem ani tak poplatky, ale spíše ostatní praktické problémy. Jednak by se mi studenský život změnit na studijní život, druhak bych musel dodělat kupu předmětů bakalářského studia (včetně všech analýz, algeber, logiky apod.). Když se to zkombinuje s těmi poplatky, je to jasné: sbohem a šáteček, matfyze.

Oblíbeným artiklem na webu MSDN je nepochybně MSDN TV, což jsou jakési krátké epizody věnující se nejrůznějším tématům, v poslední době se zaměřením na .NET a související záležitosti. Epizody jdou stáhnout, jedna má zhruba 50 MB, záleží samozřejmě na velikosti. Je však velmi zajímavé, co všechno se spolu s epizodou stáhne.

Tak především, stahuje se EXE, které se kamsi instaluje a vytváří se položka v nabídce start – tak nešikovně, že místo např. Introducin Visual Basic Express se v nabíce start objeví 20040923VBasicJR (opravdu mnemotechnické, pokud už je nainstalováno několik desítek epizod).

Včera v Mazdě proběhl uvítací večírek po návratu Lepi z Ameriky a opět se pila kombinace pivo + čert. To je takové docela dobré, ale zákeřné pití (rum s griotkou), takže mě dnes opět bolí hlava.

Slovo opět je narážkou na minulou sobotu, kdy jsme se opět v Mazdě loučili s odjíždějící Terkou Burianovou. To těch čertů bylo víc a pokud si vzpomínám, nohy mě příliš neposlouchaly. Tentokrát to sice bylo lepší, ale ne o moc :)

V „Top 5“ požadavcích na nový .NET Framework 2.0 se už nějaký čas drží zajímavé téma od Andrewa Webba, který si stěžuje na používání jednopísmenných názvů parametrických typů, např. List<t> nebo Dictionary<k,>. Místo toho navrhuje používat něco jako List<itemtype> nebo Dictionary<key­type,> (Andrew Webb se v diskuzi nakonec přiklání ke konvenci Dictionary<tkey,>, která se mi však moc nelíbí). Názory přívrženců a odpůrců popisných parametrických typů jsou často zajímavé, každopádně ale asi vývojáři mohou být rádi, že toto téma bylo otevřeno.

Posledních pár dní mě trápí otázka, zda nastoupit na matfyz či nikoliv. Rozhodnout se musím už teď, protože poslední šance k zápisu je 30. září.

Věc se má tak, že ekonomku budu určitě studovat dál a ani ji opustit nehodlám – je to až příliš pohodová škola na to, abych si ji nedodělal. Současně mě to však táhne na matfyz. Myslím, že to je tak ze 40% touha po lepší kvalifikaci a lepších pracovních možnostech, ze 40% mě tam lákají výrazně zajímavější předměty, než jaké nabízí VŠE, a zbylých 20% dělá jakási ctižádost nebo snaha dokázat si, že matfyz vystudovat umím.

Dnes jsem byl u paní Sedláčkové (studijní referentka FIS) zařídit převod na navazující magisterské studium. Neobešlo se to sice bez zádrhelů, protože mi pan Pichanič po zkoušce z trojboje špatně zapsal známku do počítače, ale nakonec se dobrá věc podřila a bakalářské studium mi bylo oficiálně ukončeno. Nezbylo, než dát dříve velmi nepříjmené, poslední dobou však celkem ucházející paní Sedláčkové poslední sbohem.

Mojí novou referentkou se stala paní Indra Žilinová, už na pohled celkem pohodová paní. První setkání proběhlo zajímavě, když mi na potvrzení o ukončení bakalářského studia napsal jméno Bobek Bernard – a navíc se vůbec nepodivila, co to mám za divné křestní jméno :)