Šachy

Ve Windows Vista se objeví šachový program Chess Titans, který hlavní důraz klade na 3D šachovnici a pěkné vizuální zpracování (podívejte se zde nebo zde). Autor motoru není znám a lze se tak domnívat, že se nebude jednat o žádnou špičku. Na druhou stranu, dnes už velmistrovské turnaje vyhrává i program běžící na PDA…

Via Emil Vlasák

Pár komentovaných odkazů.

V superfinále 58. přeboru Ruska byla sehrána velmi zábavná partie Tomashevsky – Kramnik. Kramnik si černými nejdříve udělal rošádu, Tomashevsky ale svým h-pěšcem došel až na h6, velmi nebezpečně oslabil diagonálu a1-h8 a proto se Kramnik rozhodl, že lepší bude „odrošádovat“. Zahrál tedy Kg8-f7-e8.

Partie dalších pár tahů probíhala a během nich se černému podařilo ohlídat všechna důležitá přístupová pole, ze kterých by bílá dáma mohla na dlouhou diagonálu vstoupit. Tak se Kramnik rozhodnul, že udělá rošádu znovu a zahrál manévr Ke8-f7-g8. Něco podobného jsem ještě neviděl :)

Kamil Möller je velmi výstřední východočeský šachista, který dnes na ChessLady publikoval článek Šachy hrou pro děti od 2 let! Je to neuvěřitelný počin, první komentář proto celkem logicky zní „Hašiš?“.

Na webu ChessLady jsem v článku Rozhovor s Garry Kasparovem o současném dění v šachovém světě (I.část) narazil na velmi vtipnou automatickou opravu Wordu: z trenéra Nikitina se stal pan Nikotin :)

V San Luis právě probíhá mistrovství světa, kde hraje Anand, Topalov (2 největší favoriti), Svidler, Leko, Adams (další jakž takž favoriti), Polgarová, Kasimdžanov a Morozevič (jasní outsideři).

Na ChessBase celý turnaj velmi pěkně komentuje Nigel Short (viz např. čtvrté kolo), oficiální stránky jsou zde.

Zatím je toho vidět hodně, 3. a 4. kolo se obešlo bez remízy! Prostě královská podívaná na královskou hru.

Nějak mě v poslední době začalo bavit hrát šachy online. Bohužel jsem však Michalovi věnoval číslo svého Fritze, takže se na playchess.com nedostanu, a nezbylo mi, než hledat alternativu. Shodou okolností jsem narazil na server kurnik.org, kde jsem už několik málo set partií sehrál. Kupodivu jsem se však se svým ratingem (které se na tomto serveru počítá podle pravidel ELO) nedostal přes 1900. Možná je moje úroveň v blických nižší, ale na 1900 určitě hraju, tipnul bych se tak mezi 2100 a 2200.

Tak mě napadlo, jestli to není způsobeno tím, že většina hráčů na kurniku má ELO kolem 1500 a hráčů tam není moc. Hrou s takovými hráčemi se však nelze příliš vysoko dostat – vždyť když je rozdíl přes 400 Elo bodů, i při výhře už dochází k poklesu ratingu. To znamená, že mnoho slabých hráčů a malá hráčská základna neumožní získat příliš velký rating.

Nevím, čím to je, ale na Czech openu se mi tradičně daří. Ne jen rok dva zpátky, ale skoro odjakživa. Byly i slabší okamžiky, ale těch bylo málo, naopak se mi na Czech openu párkrát podařila překonat performance 2400.

I letos se dařilo. Áčko už 2 roky nehraju, takže jedinou soutěží zůstává turnaj čtyřčlenných družstev. Vloni jsem zazářil výsledkem 6/6 (soupeři byli někde mezi 2100 a 2200) a také letošní výsledek 4/5 je dobrý (2× jsem porazil FIDE elisty 1850 a 1900, pak jsem šťastně otočil partii s jakýmsi Polákem 2280, následovala prohra s ukrajinským IM 2380 a dnes jsem opět docela šťastně vyhrál s Mariánem Sabolem). Kupodivu se mi letos i celkem líbilo, jak jsem hrál – se silnými hráčemi jsem sice v nejhorším případě mohl udělat 0/3, ale bylo to většinou dáno laxně sehraným zahájením. Střední hru jsem většinou celkem zvládal, což mi udělalo radost. Taky jsem se vyhnul nějakým výraznějším přehlédnutím. Perličkou nakonec zůstalo, že v pátečním dvoukole jsem obě partie ukončil matem pěšcem :) . Prostě se dařilo.

Poté, co se Kasparov stáhnul z aktivního šachového života, s ním vyšlo několik rozhovorů. Často padá otázka na to, co bude teď dělat. Kdybych to shrnul, hodlá se věnovat

1. predcesorům
2. politice
3. nové knize How Life Imitates Chess

Dnes jsem se na chessbase.com dočetl, že Kasparov poskytl článek prestižnímu časopisu Harward Business Review, kde opět rozebírá vztah šachů k byznysu. Upřímně řečeno se na knížku z tohoto oboru těším asi ještě o něco víc než na predcesory, i když si myslím, že právě oni se stanou největším dílem šachové historie.

Jeff Sonas je známý především svým statistickým pohledem na šachovou historii. Naštěstí si své objevy nenechává pro sebe a příjemnou formou je publikuje na serveru Chessmetrics. Asi nejzajímavější je graf celé novodobé historie šachů, který krásně ukazuje, koho lze skutečně považovat za šachovou legendu.

Do nejvyšších pater se v minulosti vyšplhali Lasker, Capablanka, Aljechin, Botvinnik, Fisher a Kasparov. Zajímavé je, že podle Sonasova ratingu do této partičky nepatří jména typu Steinitz nebo Karpov – ti sice také byli svého času nejlepší, ale absolutní performance ve srovnání s „Top 6“ neuspěla.