Borkův blogovníček

Na webu forbes.com byl zveřejněn zajímavý článek, který popisuje pocity Larry McVoye ohledně dlouhodobé životaschopnosti open source. McVoy je známý především systémem BitKeeper, verzovacím systémem, který byl donedávna používán pro Linuxový kernel.

McVoy se stal „nenáviděnou“ osobou poté, co oznámil poskytování uzavřeného a komerčního systému BitKeeper zdarma vývojářům open source. V článku vysvětluje své důvody, přičemž ta hlavní je, že open source jednoduše neumí vydělat tolik peněz, aby mohl být dostatečně inovativní.

Před deseti minutami jsem dokončil poslední zkoušku z dlouhého maratonu studijních povinností. Všechno tento semestr naštěstí dopadlo dobře a tak můžu doufat, že se mi v zimě podaří dodělat zbývajících 26 kreditů a léto spokojeně strávím nad diplomkou.

Tenhle květen nebyl vůbec jednoduchý. V prvních asi 14ti dnech jsem zuřivě pracoval na seminárkách, přičemž tou nejdůležitější byla práce o softwarových licencích na IT_583 (Řízení informatiky a systémová integrace). Dneska jsem ji byl přihlásit do soutěže ESOP, tak uvidíme, jestli z toho něco bude.

Dneska ráno jsem opět po půl roce psal písemku z makra. Delikátní bylo, že jsem dostal zcela stejnou variantu jako minulý semestr, takže jsem měl hotovo ještě dřív, než stihli rozdat zadání celé velké nové aule. Nepříjemné bylo, že se nedalo odejít dřív (možná kvůli tomu, abychom neradili druhé várce), takže jsem se hodinu docela slušně nudil.

Před několika minutami byly rovněž zveřejněny výsledky z mikra a dobře to dopadlo, z 27 možných bodů jsem dostal 24,5.

Konečně mě tady může začít „trápit“ státnice – nejhorší je, že všechny termíny jsou beznadějně zaplněné a já jsem navíc zapomněl heslo k programu pro registraci státnic.

Blog Joela Spolskiho čtu hlavně kvůli jeho vynikajícím stylistickým schopnostem. Jeho spoty jsou nesmírně vtipné, současně ale přinášejí hluboký vhled do problematiky. Např. naše vysoce ohodnocená práce na předmět IT_583 o softwarových licencích dost podstatně vycházela z tohoto spotu.

Dnes mě zaujal článek o tom, proč je lepší investovat do dluhopisu A než do dluhopisu C, kde A přináší 4,15% úroků a půjčená částka bude splacena po 10 letech a C přináší 4,75% s tím, že vláda po 10 letech rozhodne, jestli původní jistinu vrátí v onom okamžiku nebo si půjčku při stejném úroku ponechá dalších 20 let.

Na povrch prosakuje stále více informací o Longhornu, které mě nijak netěší. Když jsem se před lety o novém operačním systému dozvěděl, byl jsem nadšený. Avalon, Indigo, WinFS, vše postaveno na .NETu, prostě paráda. Komplet přepsaný systém, nový svět nových možností.

WinFS bohužel odpadlo už asi před rokem, dnes jsem se dočetl i o tom, že příští Windows nebudou postaveny na .NETu. Právě „.NETovost“ mě na Longhornu zajímala nejvíc. Konečně by to znamenalo zásadní posun v programovacím paradigmatu IMO správným směrem, k managed kódu.

Včera jsem s vysokou pravděpodobností úspěšně napsal zápočtový test z mikroekonomie. Upřímně řečeno to pro mě byla jedna z nejvíc stresujících „školních záležitostí“ v životě – na prvním místě stojí zcela neotřesitelně maturita, potom už to tak jasné není a kolem druhého místa se bude motat zkouška z analýzy na matfyzu, architektura počítačů (či jak se to jmenovalo) rovněž z MFF, no a světe div se, na stejnou úroveň bych zařadil i tento test z mikra. Možná už mi tak dobře neslouží paměť, ale zdá se mi, že žádná z bakalářek mě tolik neděsila (ani ta z ekonomie, kterou jsem dělal napodruhé a prošel jsem jen o fous).

Mailem mi přišla informace o platu za moje diletantské vyučování – budu brát 200 Kč za 45 minut!! Mě tato suma šokovala, myslím, že podobně skvělý hodinový plat budu těžko nalézat i v komerční sféře. No, asi si to škola může dovolit, protože absolutní částka za měsíc bude jen pár tisíc.

Před nedávnem jsem po mailu vedl krátkou konverzaci s Honzou Šťastným. Původně v ní šlo o bydlení, nakonec se to ale stočilo víc ke škole a k osobním záležitostem. Honza mě „jen tak mimochodem“ nazval příliš usedlým, prý podle mého stylu psaní.

Podivil jsem se. Nepřipadalo mi, že bych se nějak výrazně změnil za ten rok, co jsme se neviděli. Psal o tom, že už asi neprohánim ty „divný holky“, že už podle stylu působím spíš jako taťka, co plánuje dům, auto a děti. Trochu mě Honzova upřímnost dostala. Nemá snad pravdu? A vadilo by mi, kdyby měl pravdu?

Předmět IT_583 patří mezi páteřní předměty oboru informatika. Na přednášky i na cvika jsem měl prof. Voříška, kterého jsem si docela oblíbil. Jeho přístup k výuce je poměrně zajímavý, ke slidům přidá kupu dodatečných informací z praxe, přitom však prezentace zůstávají de facto dostatečným zdrojem k závěrečné přípravě na zkoušku.

Během semestru se vypracovává poměrně obsáhlá seminární práce v týmu po 2 lidech, která se také průběžně prezentuje (na první prezentaci se říká, o čem to vůbec bude, druhá potom slouží k představení těch „nejzajímavějších“ výsledků).

Včera se stala neuvěřitelná věc.

Předmět IT_583, řízení informatiky a systémová integrace, patří mezi páteřní předměty mojí specializace. Jak jsem zjistil odpoledne před zkouškou, jedná se také o jeden z předmětů nejtěžších, protože otázek bylo asi 100 a ne všechny byly zcela triviální. Učení jsem prostě podcenil, takže projet a naučit se několik set slidů byl jasný program pondělního večera a úterního dopoledne.

Kolem dvanácté začala zkouška, kterou prof. Voříšek zahájil slovy, že „bude netradiční“. Standardní průběh měl vypadat tak, že dvojčlenný tým odprezentuje výsledky své seminární práce a potom se přejde k tradičnímu zkoušení. Naše práce na téma softwarových licencí se však tak líbila, že k prezentaci nedošlo a rovnou jsme se pustili do diskuze některých zajímavých momentů. Magda měla tak trochu smůlu, protože vzhledem k tomu, že práci skoro vůbec nedělala a navíc ani nečetla některé důležité podkladové materiály, se v diskuzi moc nechytala. Debatoval jsem tak především já, což bylo pro závěrečné hodnocení určitě přínosem.