Borkův blogovníček

Včera jsem začal tvořit stránky pro Polabiny a velmi vhod mi přišel pixyho článek Dvousloupcový beztabulkový layout. Dozvěděl jsem se o matrjošce, o způsobu umístění dvou divů vedle sebe a o „čističi“ (tedy o prvku <hr />, který má clear:both a některé další vlastnosti).

Hanka má v anglii problém s ICQ2Go, tak jsem jí založil účet na MSN (tím účtem je .NET Passport, který je sdílený ještě s Hotmailem a právě s Messengerem). Hanka se tak může připojit přes bezproblémového webového Messengera a já přes svou oblíbenou Mirandu. První zkušenost se spojením přes protokol MSN mě však šokoval svojí rychlostí v porovnání s ICQ – a že to můžu posoudit, když jsem připojený přes superpomalé GPRS. Tak nevím, jestli je to shoda náhod nebo jestli je protokol MSN skutečně svižnější.

Svoji bakalářku s tématem srovnání PHP s ASP.NET jsem umístil na web (http://bozide­ti.com/special/get­bp.php). Původně proto, aby si ji mohla stáhnout Magda, ale asi ji tam nechám, třeba by mohla někoho zajímat (i když ji zatím přes Google dohledat nelze – třeba to změní výše uvedený odkaz :)

Bohužel už nyní je jasné, že bakalářka není bez chyb (sporné části nepočítám). V kapitole 10.5.2 Dokumen­tace, komunity na straně 38 je uvedeno, že tutoriály na asp.net nejsou stáhnutelné. Stránka skutečně neobsahuje žádný odkaz typu „download“, QuickStart Tutorials jsou však součástí standardní dokumentace .NET Framework SDK. To mi jaksi uniklo – asi se stávám člověkem, který radši hledá na netu, než aby se podívat do Start > Programy > Microsoft .NET Framework SDK v1.1.

Dneska jsem dočetl část Visual Studio .NET > .NET Framework > Inside the .NET Framework a pustil jsem se do další ohromné sekce: Programming with the .NET Framework. Ta začíná poněkud nářezovou sekcí Accessing Data with ADO.NET, která popisuje také základy, ale často jde poměrně do hloubky. Za sebou mám kapitolu Overview of ADO.NET a větší část kapitoly Using .NET Data Providers to Access Data, která už mě v tuto noční dobu vážně nebaví. Poměrně deprimující je, že kapitol o ADO.NET zbývá ještě 8, takže to bude asi na dlouho.

Hanka se dneska poprvé dostala v Anglii k internetu, tak jsme měli příležitost vyměnit si pár vět přes ICQ. Tamní knihovna je však nesmírně naprásklá, protože poskytuje své služby zadarmo, takže Hanka měla jen pár minutek, které navíc povětšinou věnovala psaní mailu rodičům. Ale i tak to potěšilo.

Narazil jsem na vážný problém jEditu, který je mi jinak celkem sympatický, protože má tři základní vlastnosti, které na editorech nejvíc oceňuji: správně zalamuje řádky, umí Unicode a je rozšiřitelný.

Při pokusech s jazykem C# jsem však narazil na problém, jak zdroják přímo z jEditu zkompilovat a spustit. Stále si myslím, že to asi nějak půjde, ale trivko to rozhodně nebude. Základem asi bude Console plugin, který zpřístupňuje systémový shell. No tak v čem je tedy problém? V tom, že .NET Framework SDK používá speciálně inicializovaný příkazový řádek, na kterém je nejdříve spuštěna dávka sdkvars.bat. Ta aktualizuje některé systémové cesty, pravděpodobně však pouze na jednu relaci. V tom je kámen úrazu pro jEdit, jehož Console plugin zjevně funguje nestavově, tj. po zadání jednoho příkazu jakoby interně otevře command promt, vykoná zadaný příkaz a shell opět zavře. Při příštím příkazu opět otevře nový shell atd. Vykonání dávky sdkvars.bat tedy bohužel nepomáhá, protože následující „csc…“ je provedeno novým shellem.

Do dnešního večera jsem napůl přečetl napůl prolétl prvních 300 stránek knihy Dave Taylora Creating Cool Web Sites with HTML, XHTML and CSS a pocity jsou rozporuplné. Kniha bohužel nejde moc do detailů, občas se mi také zdá, že autor příliš neví, o čem mluví (Java je uvedena jako technologie pro skriptování webové stránky na straně prohlížeče, pro jistotu je na ukázku předveden zdrojový kód konzolové verze Hello World).

Na druhou stranu jde kniha hodně do šířky. Autor se alespoň trochu věnuje všem věcem souvisejícím s webem – byly tak kromě HTML, XHTML a CSS zmíněny ještě další záležitosti jako JavaScript, další skriptovací technologie na straně klienta, CGI a dokonce i blogy (se stručným úvodem do RSS).

S Michalem Novotným jsem se před pár dny domluvil, že polabinskému oddílu udělám nějaké lepší stránky, proto jsem souběžně s MSDN Library začal číst knížku Creating Cool Web Sites with HTML, XHTML and CSS (Dave Taylor). Zatím to sice vypadá, že je zaměřena až moc na začátečníky, nicméně na sekci o CSS se těším.

Ne, že bych snad (X)HTML a CSS neuměl, ale předtím, než se do stránek pustím, si chci některé věci letmo připomenout.

Ještě teď se vzpamatovávám ze včerejší Ugandy v Psovi. Bylo to dobré, ale poněkud vydýchané…

Při psaní bakalářky jsem se setkal s problémem dlouhých odkazů v textu. Word celý hypertextový odkaz bere jako jedno nedělitelné slovo (pokud se v něm neobjeví pomlčka, u které zalomení provede), což má nepříjemný dopad na layout stránky, především pokud je používáno zarovnání do bloku.

Řešení spočívá ve využití speciálního symbolu „volitelné zalomení s nulovou šířkou“, které se v českém Wordu 2003 nachází v dialogu Vložit > Symbol > záložka Speciální znaky, druhý znak od konce. Přesný postup je následující:

1. Přiřadit znaku „volitelné zalomení s nulovou šířkou“ klávesovou zkratku
2. Nahradit (Ctrl+H)
3. Do pole Najít vložit lomítko („/“)
4. Klepnout na Více a z tlačítka Formát vybrat Styl
5. V dialogu Najít styl vybrat styl Hypertextový odkaz
6. Do pole Nahradit vložit lomítko následované volitelným zalomením, které vložíme pomocí klávesové zkratky definované v kroku 1
7. Nahradit vše
8. Do pole najít vložit „/[volitelné rozdělení]/“ a nahradit „//“. To proto, aby se hypertextový odkaz nerozdělil mezi lomítkami v „http://…“

Tento postup předpokládá, že jsou použity skutečné hypertextové odkazy a nikoliv pouze text http://… (kvůli bodu 5). Pokud by to nestačilo, lze podobný postup opakovat třeba pro podtržítko nebo pro tečku.