Windows 7 - první dojmy

V sobotu jsem na svůj postarší notebook nainstaloval beta verzi Windows 7 a tady jsou mé první dojmy:

• Instalace byla velmi rychlá – i na slabém notebooku (single core Pentium M @ 1.8 GHz, 1.5 GB RAM, 5400 RPM disk) trvala jen asi 25 minut včetně formátování disku a zadávání produktového klíče
• Po instalaci mě velmi příjemně překvapila nízká aktivita disku – z Vist jsem zvyklý, že se s diskem pracuje téměř neustále (indexace obsahu, defragmentace na pozadí, chytré cachování do RAM paměti apod.), zatímco Win7 s diskem pracují tak nějak normálně (subjektivně bych řekl podobně jako WinXP). Uvidíme, jak se situace změní, až se počítač zaplní dokumenty, hudbou, programy atd., ale na začátek to vypadá velmi pozitivně.
• Vyšší taskbar a ribbon ve většině aplikací (Paint, WordPad) znamená zase o trochu méně vertikálního místa pro reálnou práci. Tento trend se mi nelíbí, zvláště s ohledem na dnes běžná širokoúhlá rozlišení, kde je typicky dostatek pixelů v horizontálním směru, ale málo ve směru vertikálním.
• Taskbar je největší viditelnou novinkou Windows 7 a asi si na něj zvyknu. Nejsem z něj ale 100% nadšený – některé věci vylepšuje, jiné ale trošku komplikuje. Co je dobré:
  • Větší důraz na ikonky a grafiku
  • Odstraněním popisků se na taskbar vejde daleko více tlačítek
  • Tlačítka jdou konečně přeuspořádat myší
  • Většinu programů spustím rychleji, protože s novým taskbarem má koncept quick launch baru pro mě konečně využití (v XPčkách a ve Vistách ho vypínám, protože tam je horizontální prostor na taskbaru vzácný; v Sedmičkách už není)
  • Tlačítka v taskbaru ukazují progres (např. kopírování souborů v průzkumníkovi, stahování souboru z webu apod.)

  Co vnímám rozporuplně:

  • Tlačítko funguje současně jako spuštěč programu i jako přepínač již spuštěných instancí, což na jednu stranu šetří místo, ale někdy je to zase matoucí. Například otevřít 2 instance programu je pro nováčka výzva (shift+click zdaleka není intuitivní a opětovné kliknutí na „launch“ ikonku akorát minimalizuje dříve spuštěnou instanci).
  • Odjakživa nemám rád koncept seskupování více instancí programu do jednoho tlačítka a tuto volbu okamžitě po instalaci Windows ruším. Win7 hodně zvýšily použitelnost seskupování (lepší náhledy, krásný efekt Aero peek apod.), ale nemůžu si pomoct, jeden click vždycky bude rychlejší než podržení myši na tlačítkem, počkání na objevení náhledů, nalezení správného náhledu a kliknutí na něj. Momentálně mám drobné dilema, zda seskupování (defaultní chování taskbaru) nechat nebo zrušit – seskupování šetří hodně místa, ale navigace je trochu pomalejší. Proč mám tenhle bod ve výtkách, když se objektivně jedná o slušné vylepšení použitelnosti? Právě proto, že teď budu mít dilema – dříve jsem měl jasno :)
• UAC je výrazně méně otravné. Spouštění instalačních souborů pořád vyžaduje odkliknutí, ale např. spuštění Resource Monitoru z Task Manageru se už provede bez dialogu. Aby bylo jasno, nikdy jsem nebyl člověkem, kterému by UAC ve Vistách nějak extra vadilo, ale méně dialogu rozhodně potěší.
• Protože teď notebook používám spíš na čtení než na práci, preferuji větší písmenka oproti blechám při nativním rozlišení 1400×1050 na 15' displeji. V XPčkách jsem to řešil snížením rozlišení za cenu určité rozmazanosti, zatímco ve Win7 jsem zkusil zvýšit DPI a funguje to náramně – grafika zůstala ostrá a mám pořád stejně pracovní plochy. Paráda. (Jestli to stejně dobře fungovalo v XPčkách nevím, ale Win7 změnu DPI doslova vnucují.)
• Složky Documents, Music, Pictures a podobně mají fyzickou cestu např. „C:\Users\Borek\Mu­sic“, ale v průzkumníkovi se objevují aliasy „My Xyz“, tedy My Documents, My Music atd. Vnímám to rozpačitě, ale asi v Microsoftu zjistili, že mnoho lidí je prostě generacemi Windows vycvičených a předponu „My…“ očekávají. Taky jsem slyšel verzi, že tam je ono „My…“ kvůli rozlišení mezi složkou a jednou sekcí v knihovně, která se rovněž jmenuje Documents.
• To mě přivádí ke knihovně. Její koncept je známý především z různých hudebních přehrávačů, Win7 ho integrují přímo do systému. Zase o něco méně záleží na fyzickém umístění dokumentů, což je asi dobrá věc.
• Systém působí stabilně a neměl jsem žádné problémy s nekompatibilitou aplikací.

Problémy:

• Hned po instalaci jsem narazil na typický chicken-egg problém – potřebuji nainstalovat ovladače k wifině z internetu, ale abych se mohl připojit, potřebuji ovladače k wifině – jsem musel vyřešit dočasným zapojením LAN kabelu. Asi za to může věk mého notebooku, u novějších bych čekal, že si Win7 wifinu zprovozní samy.
• Narazil jsem na pár drobnějších bugů systému, např. mi okna s Aero pozadím nastaveným na „oblohu“ po nějaké době vždycky ztmavnou, Defender se chvilku po startu sám vypne a pak zase zapne apod. Jediné, co mi hodně vadí, je, že nefunguje úsporný režim – notebook se prostě neprobudí.
• V Aeru stále není dobře poznat, které okno má focus.
• Win7 při instalaci automaticky nastavily Basic vzhled, pravděpodobně proto, že grafická karta v té době ještě neměla nainstalované ovladače. Ideálně by se po instalaci ovladačů (což mimochodem proběhlo elegantně přes Windows Update) Win7 měly pokusit o přepnutí na Aero automaticky, ale to se nestalo – přepnout jsem musel ručně.

Celkově se v nových Windowsech cítím dobře a nepochybuji, že tohle je po delší době systém od Microsoftu, který se setká s velmi vřelým přijetím.

Mimochodem, znáte web Windows 7 taskforce?