Pravý význam anket

Pokud jste si všimli, ve zprávách Novy se často vyskytují ankety. Stejně tak na několika navštěvovaných webech, např. na Blogu počítačového nadšence a občas i na hlavní stránce Živě. Několika lidem připadá, že dávají „zajímavé výsledky“, skutečnost je ale úplně jiná…

Tento článek měl být původně pouze krátkou reakcí na článek WELL.DONE čte elita, ale protože tento blog je součástí internetu, který je dokonalým ztělesněním kapitalismu a „neviditelné ruky trhu“, zatím nepostižen různými vládními obstrukcemi (konec citace), tak zřejmě proto „neviditelná ruka“ zapracovala a můj komentář zveřejněn nebyl. Podívejte se na malou analýzu výsledků toho, kdo vlastně čte WELL.DONE:

Čísla říkají, že hlasovali pouze čtenáři, kteří se nemají za co stydět. Jak lze vidět z uvedených procent u dosaženého vzdělání, lidé pod 18 uvedli ZŠ, lidé 18 až 25 střední školu nebo učiliště, zatímco lidé přes 25 uvedli VŠ. Hlasovalo 10% čtenářů, a to těch, kteří se nemají za co stydět. Jaká je vypovídací schopnost takového průzkumu?

Stejně tak je to u většiny dalších anket. Zásadním problémem je, že statistický vzorek vybírá sám sebe, což je buď naprostá revoluce v oblasti statistického výzkumu, nebo prostě nonsens. Součástí ankety je totiž nejen volba, jak odpovím, ale také jestli vůbec odpovím.

Přesto ankety svůj důležitý význam mají – jedná se o zajímavý prostředek PR (Public Relations). Vraťme se k Nově a jejímu zpravodajství. Často po reportáži proběhne „mini-anketa“, kde se zpravodaj dvou až tří lidí ptá: „Líbí se vám, že vám za barákem vyroste velká průmyslová fabrika?“. První odpovídá: „Je to hrůza, bude tady hluk a smrad…“, zatímco druhý na to „Paráda, konečně najdu práci“. Význam ankety? Objektivně žádný, Nova však právě posílila sounáležitost diváků se svou televizí.

Stejně tak je to na webu; snažit se interpretovat výsledky ankety je směšné, ale snažit se je využít ke zvýšení sounáležitosti čtenářů s webem je chytré.