Malá recenze notebooku Sony VAIO FW21E

Když můj postarší notebook ASUS M6VA pomalu přestával stačit výkonovým nárokům moderních aplikací, rozhodl jsem se někdy v lednu porozhlédnout po náhradě. Moje požadavky jsou už několik let stejné – od notebooku chci:

1. Standardní velikost 15 až 16 palců, která dobře kombinuje mobilitu a vhodnost na práci (17'' už je příliš macek a 14'' a míň mají na můj vkus moc malé monitory)
2. Vysoké rozlišení displeje pro pohodlnou práci (dnešní standard 1280×800 je výsměch)
3. Tichý chod
4. a samozřejmě co nejlepší výkon za danou cenu

Jak jsem si při brouzdání eshopy uvědomil, je pro mě důležitý ještě jeden parametr – notebook nesmí být hnusný. To u mě okamžitě vylučuje některé ThinkPady a ani HPčka nepatří ke krasavcům, na druhou stranu typické spotřební značky jako Acer nebo Asus dnes vyrábějí slušně líbivé modely (na můj vkus).

No protože rozlišení disleje je pro mě prioritou číslo jedna, šel jsem především po tomto parametru. 1280×800 a míň je pro práci nepřijatelně málo, na druhou stranu jsem ale na svém starším Asusu zjistil, že už přeci jen stárnu a příliš titěrné písmo při vysokém rozlišení mě unavuje. Když jsem proto viděl, že se dnes vyrábějí 16'' notebooky s netradičním rozlišením 1600×900, zajásal jsem. Celkový počet pixelů je totiž prakticky stejný jako u mého předchozího rozlišení 1400×1050 (které jsem si na Asusu moc pochvaloval), jen je zasazeno do většího displeje a tudíž se na vše lépe kouká. Po dalším porovnání notebooků v tomto segmentu bylo jasno a objednal jsem Sony VAIO FW21E s následujícími parametry:

• Core 2 Duo 2.3GHz
• 4GB RAM
• jakási samostatná grafika od ATI (grafikám nerozumím a nejsou pro mě důležité)
• 320GB pevný disk
• Blue Ray mechanika (BR jen čtení, ostatní čtení a zápis)
• HDMI výstup
• … a další obvyklosti

Dnes mám nové VAIO něco přes měsíc, ale první dojmy jsem sbíral od prvních okamžiků a navíc jsem je postupně doplňoval dlouhodobějšími zkušenostmi. Tady jsou mé poznámky:

• Po prvním otevření překvapil stráášně širokoúhlý displej (srovnání s mým Asusem vypadá skoro směšně). Po měsíci užívání musím ale říct, že si širokoúhlý rozměr užívám. Vždycky jsem přitom preferoval víc pixelů vertikálně, abych nemusel tolik scrollovat, ale širokoúhlý rozměr je ideální téměr pro jakékoliv vývojové prostředí – na obrazovku se vejde textový editor a po stranách ještě v pohodě zůstává místo pro různé další panely, které už mají při standardním poměru stran problém.
• Je to také můj první notebook s lesklým displejem. Odrazy se mi nelíbí, ale je teda fakt, že barvy a kontrast jsou úžasné. V tmavé místnosti třeba s puštěným filmem vypadá 16:9 displej tohoto Vaia parádně.
• Poprvé jsem se setkal se zavíráním víka, které nedrží mechanicky, ale jen magnetem (nebo kdo ví čím). Hodně jsem na to nadával, protože jsem nejdřív několikrát víkem při zavírání vyloženě třískl (stejně tak přítelkyně a skoro každý člen rodiny), ale už jsem si zvykl.
• Naprosto úžasná je klávesnice. Bez legrace, na něčem tak pohodlném jsem ještě nepsal. Oddělené klávesy a dokonalý zdvih bych opouštěl už jen nerad.
• Výkon mi vyrazil dech. V hodnocení Windows Experience Index má tohle VAIO vyšší skóre něž můj rok starý desktop s quad core Q6600, 8GB paměti a rychlým (a drahým) 10000 RPM pevným diskem Raptor. Pořádné benchmarky jsem nedělal, protože absolutní výkon pro mě není na notebooku zas tak důležitý (většinu času na něm brouzdám, koukám na videa nebo píšu), ale celkově notebook působí velmi svižně, rozhodně ohromné zlepšení oproti 3 roky starému Asusu – největší vliv na zlepšení výkonu má Core 2 Duo procesor a skoro neuvěřitelně rychlý disk (poráží můj desktopový Raptor!).
• Poměr stran 16:9 bohužel znamená, že se notebook nevejde do žádného z mých laptopových batohů (je moc „dlouhý“).
• Konstrukce je velmi dobrá a celkově notebook působí hezky, jak by se ostatně dalo od VAIA čekat. Překvapivě nejlaciněji působí kraje válce, který mi aspoň na fotkách a videjích připadal nejexkluzivnější.
• Nepříjemnou skutečností je dnes sice standardní, ale po předchozích noteboocích přeci jen malá výdrž na baterky. Maximálně se dostanu i při nenáročné práci jen na 3 hodiny, když např. můj 5 let starý Acer i s původní baterkou ještě stále v pohodě vydrží 4.
• Velkou výtkou je tuna bloatwaru, který Sony na své notebooky instaluje. Start Internet Exploreru se kvůli načítání několika zbytečných tabů počítá na desítky sekund a Firefox byl dokonce nestabilní kvůli jakémusi debilnímu antiviru. Já jsem sice od začátku měl jasno, že na notebook půjdou Windows 7, ale chudáci běžní uživatelé…
• Jak jsem psal, tichost notebooku je pro mě hodně důležitá. Můj první Acer byl absolutně tichý a ASUS mě svou hlučností vždycky štval. Toto VAIO je někde napůl – už jen HDD šumí víc než celý Acer (ale to je asi vlastnost nových rychlých disků – zkoušel jsem tam vrznou jiný a bylo to stejné, tj. šum disku není vada mého konkrétního kusu), ale už jsem si zvykl a při režimu Power Saver bych VAIO označil i jako tiché. Jinak řečeno, jestli bych si měl vybrat, jestli notebook ztišit na úkor výkonu nebo ho nechat tak, jak je, tak bych byl pro zachování současného stavu. Škoda jen, že na noteboocích Sony nefunguje SpeedFan – chování hlavního větráku mi nepřipadá ideální, ale bohužel nastavení z BIOSu nejde přepsat.

Celkově jsem s upgradem notebooku spokojen, což se třeba při přechodu z Aceru na Asus úplně stoprocentně říct nedalo. Chválím si především displej s pro mě ideálním rozlišením, perfektní klávesnici a úžasný výkon, vadí mi jemný ale trvalý šum a nepraktický rozměr, obojí ale není nic, co by mě nějak extra trápilo. Považte taky cenu: oba mé předchozí notebooky byly z kategorie 35 až 40 tisíc, zatímco tento mě přišel na „pouhých“ 23000 včetně DPH. Co pro mě bylo taky šokující, je, že Acery nebo Asusy (tedy spotřební značky) byly při stejných parametrech dražší.

Prostě – spokojenost :)