Borkův blogovníček

Při návratu ze školy jsem naživo viděl režiséra Jana Hřebejka (Pelíšky, Pupendo a další). U Národního divadla nastoupil do devítky.

Dnešní obhajoba spojená se zkouškou vyšla nadmíru dobře, obojí jsem dostal za 1 a podle vyjádření členů komise byli mým vystoupením příjemně překvapeni. Já tedy zas tolik ne, měl jsem velkou trému a plynulost mluvy nebyla mou silnou stránkou :)

Nicméně: je to tam!

Dostavují se první „předzkouškové“ stavy, ale mohlo by to být horší (nedá se to srovnat s tím, co prožívala Hanka před rokem). Trochu mě znervózňuje, že stále ještě neznám posudky vedoucího práce ani oponenta – a to měly být k dispozici nejméně 3 dny před obhajobou. No jo, jak už to chodí – kdybych se já zpozdil třeba jen o minutu, u slečny Liché bych si vyslechl pěkné věci, v obráceném případě musím tak akorát držet hubu. Pro posudky si jdu zítra, tak se snad stihnu připravit.

Také mi dnes psal mail pan Brabec, abych si rozmyslel odpovědi na otázky, které přidal do posudku a které mi současně poslal. Bohužel dvě otázky se motají kolem stejného problému, který jsem považoval za vyřešený na přelomu července a srpna, a sice proč práce neporovnává i ostatní technologie, proč je zmíněno CGI v úvodu ale dál už ne apod. Odpověď je stále stejná: „Protože se práce věnuje PHP a ASP.NET.“ To pan Brabec jaksi nechce akceptovat, tak doufám, že to při obhajobě nebude znamenat žádný větší problém.

Dneska v noci jsem také dočetl Voříškovu knihu Strategické řízení informačních systémů a systémová integrace (1. vydání z roku 1997) a také u tohoto titulu musím přiznat, že mě příjemně potěšil. Moc dobře si vzpomínám, s jakou nelibostí jsem tuto knihu četl před zkouškou z IT_215, kupodivu tentokrát mi přišla čtivá, naplněná zajímavými příklady z praxe a koneckonců také profesionálně napsaná. Neobsahuje sporná tvrzení, části nepodložené argumenty nebo příliš sebestředné pasáže (na které by měl autor metodiky určité právo). Ačkoliv tedy daná tématika není tak úplně v zorném úhlu mého zájmu (já radši víc toho kódu a méně řečí okolo), knihu přesto hodnotím jako velmi povedenou.

Obecně mám poměrně nízké mínění o kvalitě skript a knih vydávaných Vysokou školou ekonomickou v Praze (nebo i jinými vydavatelstvími, pokud cílovou skupinou zůstávají studenti VŠE), při mé přípravě na čtvrteční závěrečnou bakalářskou zkoušku jsem však narazil na zajímavý kousek. Jsou jím skripta napsaná Alenou Buchalcevovou, Ivou Stanovskou a Milanem Šimůnkem nesoucí název Základy softwarového inženýrství – základní témata.

Od těchto skript jsem nečekal nic velkého, protože skripta Buchalcevové a Pavlíčkové nazvané Základy softwarového inženýrství – objektově orientovaný přístup nebyla nic moc a přeci jen – názvy se liší jenom podtitulem. Naštěstí jsou však zcela odlišná po obsahové stránce. „Základní témata“ jsou téměř ideální přehledovou publikací ze světa software obecně. Autoři se věnují širokému spektru oblastí. Nejdříve jsou probrány věci související s ukládáním dat (datové struktury, různé druhy databází apod.), dále se skripta věnují různým konkrétním algoritmům (lze zde nalézt třeba implementaci QuickSortu v Pascalu a v Javě), obecnému přehledu programovacích technik, generacím jazyků, značkovacím jazykům apod. Nechybí však ani přehled metodik vývoje, od MMDISu (metodika katedry informačních technologií VŠE) až po XP. Stručně jsou představeny také komponentové technologie, prostě lze říci, že skripta zhruba pokrývají všechny kurzy, které jsem na bakalářském stupni prošel.

Pokud nastane situace, že např. kvůli firewallu nefunguje FTP (je blokována komunikace na odpovídajících portech), může se hodit webový FTP klient na adrese net2ftp.com. Jedinou nevýhodou je, že nelze odeslat soubory větší než 500 kB a toto odeslání se musí povést do 20 sekund, jinak je celá akce stornována (což je docela omezením na pomalých připojeních).

[up­date] Alternativou je www2ftp.de, které tato omezení nemá, pro mě je trochu vadou německé rozhraní. Vyznat se v tom ale dá.

Na adrese a9.com byl spuštěn nový vyhledávač od Amazonu. Umí vyhledávat v několika zdrojích, např. na webu, v obrázcích, v textech knih atd. Navíc nabízí zajímavé uživatelské rozhraní založené na více sloupcích a několik dalších vychytávek, např. v podobě historie vyhledávání nebo v záložkách. Vyzkouším.

Jak jsem zde už psal, Blogger občas navrhuje o hodinu posunutý čas. Není to však vždy, je to tehdy, když na mém počítači (v mém časovém pásmu) běží první hodina po půlnoci nebo po poledni. Pokud je zde např. 16:51, Blogger nabídne 4:51 PM. Pokud je zde však 12:38, Blogger nabídne 1:38 PM. Nerad bych se mýlil, ale pokud mě paměť neklame, tak angličané hodiny počítají 10 AM, 11 AM, 12 PM, 1 PM,… , 10 PM, 11 PM, 12 AM,… Jelikož 11 AM odpovídá našemu 11:00, mělo by našemu 12:00 odpovídat 12 PM a nikoliv 1 PM. No možná se pletu, budu se na to muset ještě podívat.

Dnes jsem bohužel musel zavítat na stránky podpory firmy Kerie, protože můj oblíbený Kerio Personal Firewall po upgradu z verze 4.0.16 na verzi 4.1.0 způsobuje BSOD při přechodu do režimu spánku (při vypínání je vše v pohodě). Ona se asi vůbec tato verze moc nepovedla, protože jsem slyšel už od mnoha lidí, že jim 4.1čka způsobuje problémy (jeden chudák dokonce vůbec nerozchodil Windowsy).

Nicméně při projíždění stránek podpory jsem narazil na zajímavý prográmek jménem Process Explorer. Jedná se o malou jednoduchou utilitku, kterou není potřeba instalovat a která poskytne zajímavé informace o běžících procesech.

Dnes jsem konečně obdržel mail od paní Liché a neexistence termínu pro můj čas je naštěstí skutečně jen administrativní chyba. Mám se tam dostavit a výsledek bude do počítače zadán zpětně mojí studijní referentkou.

Psal také pan Tomáš Brabec (můj vedoucí práce), že oponentský posudek byl na katedru doručen v termínu (10. září) a že rozhodně není zamítavý, i když podrobnosti jsem se nedozvěděl.

Znamená to, že se můžu pustit do čtení sedmi knížek, které jsem si včera v knihovně půjčil a které představují povinnou literaturu ke zkoušce.