Borkův blogovníček

Dnes byla uvolněna dlouho očekávaná první „ostrá“ verze Firefoxu. Hurá!

Včera, když jsme se okolo druhé ranní vraceli z Hvězdy, překvapil náš první letošní pražský sníh. No lépe řečeno to byl dešťosníh, ale už to se počítá :)

Včera jsem opět úspěšně zabil neděli na šachách. Lysá n.L. je jen 80 km daleko, ale jede se tam přes 2 hodiny, navíc jsem opět prohrál po nekorektní oběti figury s Priehodou.

Času není nazbyt, ve středu odlétám do Anglie (konečně!) a do té doby musím zařídit ještě několik věcí. Tou první jsou věčně otravující projekty do školy (přesněji řečeno na Řepovy předměty), potom bych také rád stihnul dnešní „programátorský večer“ na Strahově – o integraci aplikací má povídat Michael Juřek, tak doufám, že to nebude stejná přednáška, jakou měl zhruba před půl rokem pro studenty VŠE. Potom ještě možná pojedu s Folpym na Hvězdu, kde se koná jakási party, ale uvidíme, jestli se mi podaří všechno stihnout.

Když jsem řešil něco ohledně božíchdětí, narazil jsem na zajímavou otázku – jaká pád je vlastně „ve středu“? Prvně mě napadlo „v kom, čem“, tedy 6. pád. Jasné, ne? No jo, ale „povídali jsme si o středě“ – tedy také 6. pád, akorát je zde slovo středa v jiném tvaru, a čeština nedovoluje více tvarů jednoho pádu. Logickým vyústěním tedy je, že „ve středu“ je pád 4. Jak je to možné? Stačí se zeptat otázkou „v co“ a už je to jasné.

Dnes jsem si byl vyzvednout zápisový list a při té příležitosti se mi do rukou dostal bakalářský titul. Trochu mě překvapilo, že se na VŠE nepořádá žádná „bakalářská promoce“, ale v podstatě jsem rád – znamenalo by to hromadnou výpravu příbuzenstva do Prahy, což není úplně to, bez čeho bych nevydržel :)

Dnes je velmi moderní nadávat na Microsoft a posmívat se kvalitě jeho produktů. Mně osobně Microsoftí programy připadají na velmi slušné úrovni a po přečtení tohoto spotu o přípravě ASP.NET 2.0 snad nemůže být o snaze Microsoftu pochyb.

Spot pojednává o tom, jak se Whidbey vyvíjí a především, jak je dosahováno toho, aby byl produkt dostatečně kvalitní. Vše vychází z důkladného Unit testingu, používány jsou i jiné techniky jako třeba kontrola kolegou při každém check-inu (i pokud check-in provádí „most senior developer“), s postupem času je potom kladen důraz na významnost oprav spíše než na jejich počet (vývojář musí být schopen vysvětlit, proč si k opravě vybral právě ten a ten bug místo nějakého jiného), prostě velmi zajímavý článek o tom, jak se Microsoft snaží doručit co nejbezchybnější kousek kódu. „Insightful“.

PSPad, často oslavavovaný programátorský editor (záměrně nepíšu textový editor) českého autora Jana Fialy, se možná konečně dočká korektního zalamování řádků.

Historie je trochu delší. PSPad jsem objevil zhruba před 2 lety a naprosto mě nadchnul – uměl kupu věcí a dokázal podstatně usnadnit vývoj v prostředí C/SIDE (Navision): vypořádal se s kódováním, umožňoval nadefinovat klíčová slova C/ALu, měl pěkně udělané porovnávání souborů, integroval se do systému atd. atd. V Navisionu to tak nevadilo, protože se jedná o skutečný programový kód, ale když jsem chtěl třeba napsat dopis, PSPad se začal chovat divně. Neporadil si zkrátka se zalamováním řádků, takže nezbývalo než použít Notepad (nebo třeba Word).

Včera se uskutečnila oslava Danových a Tomových narozek na loděnici a osobně mám smíšené pocity. Je pravda, že když tam člověk vydrží do 5 do rána (no vlastně do 6, protože se měnil čas na zimní a hodinka mezi druhou a třetí ranní proběhla dvakrát), musí ho to nějakým způsobem bavit, ale na druhou stranu jsem velkou část večera strávil hloubáním nad nesmrtelností brouka.

Bohužel jsem se nepříjemně pohádal s Bérou kvůli nedoručené zásilce pro Hanku do Anglie, což se nemělo stát. S Hankou jsem to zatím neřešil, ale mým předsevzetím do budoucna je nemíchat se do holčičích záležitostí. U holek je problém, že libovolnou informaci dovedou obalit takovým zvláštním holčičím balastem, který umožňuje trochu pozměněnou interpretaci (Zuzka Š. to pěkně vyjádřila tak, že si v každé zprávě nechávají zadní vrátka), a to se zřejmě stalo problémem v případu „zásilka“. No nic, nějak se to vyřeší…

Myšlenka Open Source je jistě zajímavá, dnes hodně aktuální a často také poněkud špatně interpretovaná. Spory proprietárního s otevřeným softwarem se většinou odehrávají na spíše politické úrovni, já bych se však radši zaměřil na jeden konkrétní Open Source projekt, který podle mého názoru poměrně dobře vystihuje lesk a bídu současného stavu Open Source.

jEdit je celosvětově uznávaným editorem a ačkoliv nemám osobní zkušenost s Emacsem nebo s VIMem, někteří lidé jEdit považují za plnohodnotnou náhradu těchto „hardcore“ editorů. Uvádím to jen jako demonstraci kvality tohoto editoru. Osobně oceňuji především to, že se korektně umí vypořádat s různými kódováními a se zalamováním řádků. Obsahuje i několik dalších skvělých vlastností, jako je např. rozšiřitelná architektura, vysoká míra konfigurovatel­nosti, mnoho předdefinovaných barevných schémat apod. Může se chlubit i některými dalšími vlastnostmi, které už však „masově“ užitečné nejsou – např. pamatování bookmarku napříč relacemi, automatický folding kódu, několik clipboardů apod. Někomu se to může hodit, v mém světě relativně malých souborů jsem to však zatím příliš nepoužil.

Včera (když jsem Ině posílal 35 000 na zaplácnutí nějakého akutního dluhu) jsem se zkusil do servisu 24 přihlásit z Firefoxu a ačkoliv na úvodní stránce straší upozornění, že stránky jsou optimalizovány pro IE 5 a vyšší, s problémy jsem se nesetkal. Dokonce vizuálně je vše stejné jako v IE 6, bravo, Česká spořitelno!