Borkův blogovníček

Takhle směšně vypadá pokrytí EDGE od T-Mobilu v Pardubicích. Mapka je z června, přičemž fialová oblast znamená EDGE a růžová GPRS. Nějak pořád nemůžu pochopit, proč jsou pokryty Rosice a pole u Srnojed, obrovský lesopark mezi zimákem a Polabinami, vojenský prostor u Popkovic, zemědělské lány u Pardubiček a málo osídlená jiho-východní část Pardubic.

To si snad inžen

Před časem jsem psal, jak snadno se dělá web s Firefoxem. Zde je článek o užitečných rozšířeních.

Channel 9 je velmi zajímavým místem na internetu. Narazil jsem na něj zhruba před půl rokem, občas tam bylo něco užitečného, tak jsem se přihlásil k odběru RSS.

Kromě videí, což je asi největší lákadlo tohoto webu, na něm probíhaly i zajímavé diskuze. Přesně takové, jaké jsem chtěl číst: fandové Microsoftích technologií diskutují nad obecnými a zajímavými technologickými tématy. Občas nějaký ten flame, ale ne moc, v mezích zákona.

Ovšem poslední dobou – tak 14 dní až měsíc – se z Channel 9 stává hnojiště. Na jedno kvalitní vlákno připadá 5 o ničem a 10 zcela nesmyslných (hádky, bláboly, totální OT). Každou hodinu tento web přitom vyprodukuje velký počet vláken, takže se má RSS čtečka vesele plní (ale už méně vesele vyprazdňuje).

Dnes jsem na Hulánově blogu narazil na článek pojednávající o tom, kolik daní se odvede při koupi benzínu. Asi ještě výstižnější je tenhle článek na FinExpertu.

Jen pro silné povahy…

Ajax je bezva věc, co se technické stránky týče. Je prima, že lze název města načíst ihned po zadání PSČ, aniž by bylo nutno provádět callback na server. Nemohu se však zbavit pocitu, že se pro větší úkoly prostě nedá moc použít.

Příkladem je mail na Centru. Před časem mi z nějakého důvodu ve Firefoxu nefungovalo nové rozhraní, tak jsem musel používat Lite verzi. Ta neměla nové vychytávky, ale měla něco, co mi v novém rozhraní zoufale chybí: tlačítko back. Také nebyl problém jednotlivé maily otevírat do „svých“ tabů – to opět není v novém rozhraní možné.

Wiki je fantastická záležitost. Technologicky jednoduché, ale pro mnoho scénářů naprosto brilantní řešení. Sám wiki používám (zde, ale je to povětšinou soukromá zaheslovaná záležitost) a na netu lze najít několik projektů, které na wiki staví, ať už to jsou různé online manuály nebo asi nejslavnější projekt svého druhu, Wikipedia.

Wikipedia je báječná encyklopedie. Lze v ní najít mnoho užitečných informací, které by se jinak fakt těžko hledaly. Problém je ten, že informace z Wikipedie nelze moc uvádět do „vážných“ materiálů. Navíc když jsem psal bakalářku, stalo se mi, že původně uváděná citace těsně před uzávěrkou už naplatila (článek se prostě změnil).

Dnes Google vydal svůj vlastní IM systém s názvem Google Talk (vlastně jen nainstaloval Jabber server a vytvořil docela jednoduchého Win32 klienta). Je kolem toho na webu docela rušno, ale mě to přivádí spíš na trochu paranoidní myšlenky.

Tento týden totiž Google vydal druhou verzi svého Desktop Search. Novinky vypadají opravdu pěkně, patří mezi ně např. sidebar z Visty, integrace RSS, a to dokonce automatická – tj. stačí párkrát navštívit web BBC a GDS se sám postará o pravidelný odběr RSS novinek. Paráda. Nebo… nebo…. sakra neví o mně najednou ten Google trochu moc? Už ví, co hledám na Webu. S jeho akcelerátorem taky ví, po jakých stránkách brouzdám. Pokud nemám akcelerátor, tak to ví z GDS. Tam taky může zjistit, co mám na svém pevném disku. Pokud mám GMail, ví o mé mailové komunikaci. Spolu s Google Talk může začít monitorovat i IM komunikaci a hlasové přenosy. Když se to tak vezme, Google zná moji kompletní virtuální identitu, včetně veškeré komunikace, prohlížených webových stránek i lokálních souborů.

Jak jsem už psal, v těchto dnech vytvářím nový skin pro Moodle. Je to pro mě nová zkušenost nejen proto, že poprvé dělám tabulkový layout, ale také proto, že poprvé dělám design ke kódu, který jsem si nevygeneroval sám. Vůbec se v onom HTML nevyznám a bez těch správných nástrojů bych byl asi úplně ztracený. O jakých nástrojích mluvím?

Tím prvním je Web developer toolbar. Popravdě se mi s ním nepracuje moc dobře, ale pár věciček umí. Je to ale celé takové nedotažené, no myslím, že bych se bez toho i obešel.

bla bla bla. Most women score 47, most men score 42. EQ přitom znamená Empathy Quotient, nikoliv Emotional Q, jak jsem si doposud myslel. Buď jak buď, jsem nadprůměrná žena.

Co se týče SQ (Systemizing Quotient), tak ten mám 43, přičemž průměrná žena dosahuje 24, průměrný muž 30, v pásmu 40–50 se umístí většina lidí trpící Aspergerovým syndromem nebo autismem a přes 50 se dostanou jen nemocní lidé (navíc jen muži, žena tam prý skoro nikdy nezabloudí). Jsem nadprůměrný muž.

Vždycky jsem byl přívržencem standardů. Ne, nejsem fanatik. Stránky typu Webylon mě nepobuřují, ba právě naopak, kritika standardů mě zajímá. Layout svých webů, ač jich moc nebylo (dělal jsem jen bozideti, stránky Polabinám, ze kterých nakonec stejně sešlo, a nakonec ještě golfový webík pro pana Valáška), jsem vždy dělal pomocí divů a CSS. Bylo to o něco pracnější, ale idea oddělení obsahu i formy zvítězila.

V těchto dnech, kdy Hanka odjela za Jitulí a já se můžu nerušeně věnovat „svým věcem“, dělám stránky pro své budoucí studenty. Jsou tím prvním, co od začátku neprogramuji sám, naopak stavím na docela pěkném CMS (Course Management System) jménem Moodle. A jak už to tak bývá, stavět na něčem má kromě svých samozřejmých výhod také pár nevýhod, např. že se člověk musí smířit s tím, co dostane do rukou. Jak se však správně říká, darovanému koni na zuby nehleď.