Úvahy

Po Praze se objevily reklamní plakáty na kameru JVC Everio G, která video nahrává na harddisk. To je samo o sobě zajímavé, mě však zujala jiná věc: ústředním sloganem plakátu je heslo „End of Tape“ doprovázené přeškrtnutou kazetkou.

První moje asociace byla ta, že s harddiskovou kamerou mi místo asi nikdy chybět nebude. Hned v zápětí mě ale napadlo, že pokud kamera ukáže „end of tape“, vezmu prostě kazetku další a nahrávám vesele dál, zatímco „end of harddisk“ je jaksi trochu větší problém. Chybou použité symboliky je, že přeškrtnutá kazetka může znamenat jak „éra kazetek končí“, tak „dochází místo na pásce“. Druhý význam však u mě okamžitě implikoval otázku „co dělat, když dojde médium?“. Tuhle otázku si však potenciální zákazník harddiskové kamery ideálně nikdy nesmí položit.

Včera jsem po několika letech navštívil web TV Freak, který se pro mě v časech shánění videokamery stal důležitým zdrojem informací. Vlastně ani nevím, co jsem tam hledal, myslím, že to mělo spojitost s vydáním Ulead MediaStudio Pro 8, ale to je teď vedlejší.

Na úvodní stránce je aktuálně zobrazeno smuteční oznámení o úmrtí pana Orla, který pro komunitu okolo videa asi hodně znamenal (nevím, neznám). Těsně pod tímto oznámením je standardní okénko pro „poslední článek“. První, co mě napadlo, bylo „to je pech, někdo umřel a navíc na TV Freaku přestaly vycházet články, tohle je asi ten úplně poslední“ :).

Hulánův blog je jedinečný – člověk musí být neuvěřitelně sebevědomý, aby mohl publikovat to, co se tam občas objeví. Sex, nevybíravá kritika čehokoliv, naprosto jmenné osočování apod. Osobně mám spíš rád názorovou pluralitu, nicméně extrémní (až extremistické :) ) názory p. Hulána čtu proto, že mě nutí zamyslet se.

Tak třeba vše okolo VyVolených. Jako člověk zabývající se SEO p. Hulán samozřejmě často publikuje své názory na tuto reality show. Názory to nejsou nijak zajímavé a osobně si myslím, že jde především o SEO, nicméně i tam se špetka té kontroverze vejde. Třeba to, že jde o „zajímavou psychologickou sondu“. Ano, je zajímavá, ale zcela nepoužitelná. Ti lidé jsou v jedinečných a neopakovatelných podmínkách a proto je velmi nebezpečné dělat si nějaké laické psychologické závěry o fungování světa. Ale o tom to být nemá.

Wiki je fantastická záležitost. Technologicky jednoduché, ale pro mnoho scénářů naprosto brilantní řešení. Sám wiki používám (zde, ale je to povětšinou soukromá zaheslovaná záležitost) a na netu lze najít několik projektů, které na wiki staví, ať už to jsou různé online manuály nebo asi nejslavnější projekt svého druhu, Wikipedia.

Wikipedia je báječná encyklopedie. Lze v ní najít mnoho užitečných informací, které by se jinak fakt těžko hledaly. Problém je ten, že informace z Wikipedie nelze moc uvádět do „vážných“ materiálů. Navíc když jsem psal bakalářku, stalo se mi, že původně uváděná citace těsně před uzávěrkou už naplatila (článek se prostě změnil).

Vždycky jsem byl (snad až trochu militantním) zastáncem obsahu. Forma byla naopak skoro vždy tím, co mě moc nezajímalo. Lépe řečeno, snadno jsem překousl špatnou formu, pokud doprovázela kvalitní obsah. Vždy jsem měl na paměti, že forma dělá první dojem, zatímco obsah prakticky všechno ostatní. A o to přeci jde, ne?

Ne.

Jsem poněkud zvláštní povaha. Baví mě formule 1, vážná hudba, šachy, ekonomie, dokumentární filmy, psychologie, technika, programování, filosofické úvahy, Bax, .NET, Hanka,… Nejsem technoid ani humanitně zaměřený člověk. Dostal jsem od každého trošku, takže jsem mohl být stejně dobře klavíristou (humanitní záležitost), šachistou (humanitně-technická záležitost) nebo třeba programátorem (technická záležitost). K těmto třem konkrétním věcem mám aspoň trochu talentu.

Na webu forbes.com byl zveřejněn zajímavý článek, který popisuje pocity Larry McVoye ohledně dlouhodobé životaschopnosti open source. McVoy je známý především systémem BitKeeper, verzovacím systémem, který byl donedávna používán pro Linuxový kernel.

McVoy se stal „nenáviděnou“ osobou poté, co oznámil poskytování uzavřeného a komerčního systému BitKeeper zdarma vývojářům open source. V článku vysvětluje své důvody, přičemž ta hlavní je, že open source jednoduše neumí vydělat tolik peněz, aby mohl být dostatečně inovativní.

Před nedávnem jsem po mailu vedl krátkou konverzaci s Honzou Šťastným. Původně v ní šlo o bydlení, nakonec se to ale stočilo víc ke škole a k osobním záležitostem. Honza mě „jen tak mimochodem“ nazval příliš usedlým, prý podle mého stylu psaní.

Podivil jsem se. Nepřipadalo mi, že bych se nějak výrazně změnil za ten rok, co jsme se neviděli. Psal o tom, že už asi neprohánim ty „divný holky“, že už podle stylu působím spíš jako taťka, co plánuje dům, auto a děti. Trochu mě Honzova upřímnost dostala. Nemá snad pravdu? A vadilo by mi, kdyby měl pravdu?