Jako častá výhoda PHP se uvádí jeho netypovost a z toho plynoucí
jednoduchost. Při práci na druhé verzi božích dětí však často na
„netypovost“ PHP narážím. Problém je v tom, že PHP
samozřejmě typové je, jen to více či méně dobře před uživatelem
ukrývá. Např. objekty jsou automaticky mapovány na pole, takže místo
syntaxe $objekt->atribut lze kliďánko použít
$objekt[„atribut“]. To ale vede k některým paradoxním
situacím, pokud je např. vrácen objekt SimpleXMLElement, který má vlastnost
0 (nula) – mně se to podařilo vykonáním dotazu XPath, který
vyzvedával atribut, jehož hodnotou byla nula. Vůbec používání SimpleXML,
což je první „pořádně objektová“ věc, se kterou intenzivně
v PHP pracuji, s sebou přináší přetypování na každém kroku,
protože funkce této knihovny vrací typicky SimpleXMLElement namísto třeba
stringu.
Prostě a jednoduše, PHP si hraje na netypové, ale při trošku
složitějším použití se kód přetypováváními jenom hemží,
z čehož teda vůbec nemám radost.
před 5 let 51 týden
před 5 let 51 týden
před 6 let 21 týden
před 6 let 35 týdnů
před 6 let 48 týdnů
před 7 let 4 týdny
před 7 let 6 týdnů
před 7 let 9 týdnů
před 7 let 15 týdnů
před 7 let 24 týdny